|
| |
|
|
Prestiž profese všeobecné sestry z pohledu studentů
Verlíková, Věra ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Tato práce má přinést přehled základních informací o povolání všeobecné sestry a pohledu studentů na prestiž této profese Cíle: Záměrem bakalářské práce je přinést aktuální informace o tom, jak studenti vnímají prestiž profese všeobecné sestry v České republice (dále jen ČR). Názor studentů bude zjišťován pomocí dotazníkového šetření a získaná data budou poté komparována s daty z výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (dále jen CVVM), ve výzkumném projektu - Naše společnost. Metody: Bylo osloveno 398 studentů pomocí elektronického dotazníkového šetření. Ze všech oslovených odpovědělo 102 studentů, z toho 54 studentů druhého ročníku magisterského (dále jen MgrSP) studijního programu Všeobecného lékařství, 28 studentů bakalářského (dále jen BcSP) studijního programu Všeobecné ošetřovatelství a 20 Studentů BcSP Pediatrického ošetřovatelství. Dotazník se skládal ze 45 polouzavřených, uzavřených a otevřených otázek. Ke statistickému zpracování dat byli využity neparametrické testy určení korelace. Výsledky: Bylo zjištěno že většina respondentů má pozitivní vztah k profesy všeobecné sestry, ale jejich názory jsou alespoň částečně ovlivněny určitými proměnnými. Názory studentů na prestiž povolání se shodovaly ve většině případů s názory veřejnosti z roku 2019. Mohli jsme ale sledovat,...
|
|
|
Projekt Nursing Now a jeho přínos pro české zdravotnictví
ŠAFRÁNKOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat přínos projektu Nursing Now pro české zdravotnictví. Teoretická část práce byla zaměřena na ošetřovatelství, profesy sestry a její vzdělávání, dále informuje o projektu Nursing Now. Empirická část práce byla realizována kvantitativní i kvalitativní metodou výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníku, na který odpovědělo 207 respondentů. K dosažení cíle byly vytyčeny hypotézy: 1. Existuje statisticky významný vztah mezi názorem na přínos projektu Nursing Now pro české zdravotnictví a vzděláním sester. 2. Existuje statisticky významný vztah mezi názorem na přínos projektu Nursing Now pro české zdravotnictví a pracovní pozicí sester. 3. Existuje statisticky významný vztah mezi zapojením se do projektu Nursing Now a vzděláním sester. Kvalitativní výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl veden s expertní skupinou v oblasti projektu Nursing Now, skupinu tvořilo šest informantů. K dosažení cíle byly vytyčeny výzkumné otázky: Jak lze definovat projekt Nursing Now? Jaké jsou cíle Nursing Now ČR? Jak ovlivnil projekt Nursing Now české zdravotnictví? Jaký přínos má projekt Nursing Now pro české zdravotnictví? Jak budou dále plněny cíle Nursing Now? Z výsledků bylo zjištěno, že projekt přispěl ke zviditelnění sester i ošetřovatelství ve společnosti. Přinos projektu mohla ale ovlivnit pandemie. Dále bylo zjištěno, že názor na přínos projektu nezávisí na vzdělání, ale závisí na pracovní pozici sestry. Také bylo zjištěno, že zapojení se do projektu nezávisí na vzdělání sestry. Výsledky výzkumu mohou být inspirací pro další projekty, které by mohly přispět k rozvoji ošetřovatelství a zdravotnictví.
|
|
|
Prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského Kraje
ČERKLOVÁ, Sára
Cílem bakalářské práce, bylo zmapovat prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část práce je zaměřena na ošetřovatelství a sesterskou profesi. Vysvětluje historii profese, charakterizuje náplň profese, role sestry i nutné vzdělání sester či možné kompetence. Teoretická část bakalářské práce také zahrnuje prestiž jako pojem i cílenou prestiž povolání sestra. Věnuje se také faktorům, jež mohou prestiž profese Všeobecná sestra ovlivnit. Empirická část bakalářské práce byla realizována skrze kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru s osmi informanty. K realizaci kvalitativního výzkumu byly stanoveny následující výzkumné otázky. VO 1: Jaký je názor všeobecných sester na prestiž této profese? VO 2: Jak se cítí být všeobecné sestry vnímané laickou veřejností? VO 3: Jaké faktory ovlivňují prestiž profese Všeobecná sestra? Realizace kvantitativního průzkumu probíhala skrze dva téměř totožné dotazníky, jež byly vyplňovány odbornou veřejností - sestrami a laickou veřejností. Pro prozkoumaní kvantitativního výzkumu byly stanoveny hypotézy. Hypotéza č. 1: Vnímání prestiže Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle pohlaví. Hypotéza č. 2: Vnímání prestiže profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje se liší dle zkušeností s ošetřovatelstvím. Z výsledků vyplývá, že obě skupiny dotazované veřejnosti vnímají prestiž profese Všeobecná sestra na území Jihočeského kraje na velmi dobré úrovni. Dále bylo zjištěno, že rozdílnost ve vnímání prestiže profese není závislá na pohlaví. Naopak osobní zkušenosti s ošetřovatelstvím na hodnocení prestiže vliv má.
|
|
|
Společenské postavení učitele tělesné výchovy
Krucká, Dominika ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Název: Společenské postavení učitele tělesné výchovy Cíle: Cílem diplomové práce bylo zmapovat profesi učitele tělesné výchovy, zvláště význam, náplň a náročnost této profese. Dále popsat, co může ovlivňovat vnímání společenského postavení učitele tělesné výchovy z pohledu samotných učitelů tělesné výchovy a z pohledu jejich kolegů z pedagogického sboru, kteří tělesnou výchovu neučí. V neposlední řadě bylo cílem práce na základě výpovědí navrhnout, co by mohlo v budoucnosti pozitivně ovlivnit společenské postavení učitele tělesné výchovy. Metody: Hlavní metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Kvalitativní výzkum byl proveden s využitím zakotvené teorie. K vyhodnocení a následnému zpracování dat byl použit software pro kvalitativní výzkum Atlas.ti. Výsledky: Otázka společenského postavení učitele tělesné výchovy je velmi komplexní a vnímání učitele tělesné výchovy a jeho společenské postavení se na školách liší v závislosti na řadě faktorů. Významně jej ovlivňuje přístup samotného učitele tělesné výchovy, přístup vedení a postavení samotného předmětu. Klíčová slova: Učitel, společnost, prestiž, tělesná výchova
|
|
|
Trendové věci v dospívání aneb materializace prestiže?
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá možným vlivem trendových věcí na prestiž, a to v deváté třídě jedné běžné základní školy ve velkém městě. Cílem diplomové práce je na základě vlastního výzkumu identifikovat sociální strukturu uvedené školní třídy, zmapovat hodnotovou orientaci jejích žáků, určit trendové věci, které se k této třídě váží, a všechna tato zjištění provázat. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jaký vliv mají trendové věci na prestiž ve zkoumané třídě a zda v této skupině žáků dochází k materializaci prestiže. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu trendových věcí, dospívání, materializmu a prestiže. Témata jsou rozebírána v kontextu společenskovědních disciplín, a to zejména psychologie, s přihlédnutím k poznatkům antropologie, sociologie a pedagogiky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu, jenž nachází oporu i v několika kvantitativních metodách. Nejprve v ní popisuji sociální hierarchii žáků, a to z hlediska míry jejich vlivu, oblíbenosti a prestiže, a identifikuji jejich podskupiny (od ostatních zde odlišuji zejména skupinu populárních). Následně se snažím zjistit převažující hodnotovou orientaci...
|
|
|
Percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti
Chvojková, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti. Klade si za cíl zjistit jaké je podvědomí o současné práci sestry s ohledem na kontakt s povoláním všeobecné sestry, osobní zkušenost i zkušenost blízkého okolí respondenta a s přihlédnutím k osobnostním rysům všeobecné sestry. A v neposlední řadě zmapovat faktory, které ovlivňují názory laické veřejnosti na profesi sestry. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů všeobecná sestra zvláště v souvislosti se vztahem k ošetřovatelství. Uveden je přehled a historický vývoj ošetřovatelství od počátků křesťanství až do poloviny 19. století, dále vznik a vývoj profesionálního ošetřovatelství včetně vývoje v Čechách. Zvláštní pozornost je věnována prestiži povolání včetně vlivu laické veřejnosti na její utváření a zamýšlí se nad rolí masmédií při formování veřejného mínění. V empirické části jsou formulovány cíle práce. Názorně, pomocí tabulek a grafů, pak znázorněny výsledky dotazníkového šetření. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu a jejich doporučení pro praxi. Klíčová slova: všeobecná sestra ošetřovatelství prestiž laická veřejnost veřejné mínění masmédia
|
|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Prestiž povolání pohledem lounských učitelů
Rudolf, Milan ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se věnuje míře prestiže učitelského povolání, jak ji vnímají samotní pedagogové. Výsledky jsou získány pomocí dotazníkového průzkumu a následně jsou porovnávány s hodnotami, které pravidelně ve veřejných výzkumech získávají pracovníci Centra výzkumu veřejného mínění v dlouhodobém projektu "Naše společnost". Komparace získaných dat má za úkol odpovědět na otázku, zda je pravdivá domněnka, že učitelé své povolání nevnímají tak prestižně, jak ho vidí široká veřejnost. Druhá část práce přináší debatu nad problémy, se kterými se nejčastěji setkávají učitelé na lounských školách. Zdrojem pro tento diskurs jsou nejen odpovědi lounských učitelů získané během průzkumu, ale také přímými rozhovory. Rozborem nejčastěji zmiňovaných problémů chce autor nelézt odpověď na otázku, proč své povolání vnímají učitelé na základních školách v Lounech méně prestižně.
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
host ::
RSS.